Ke stažení: Článek o historii praní.
Starověké mezopotamské recepty na mýdlo vyráběné ze zvířecího tuku a zásad jsou známy asi od roku 2000 př. n.l. ale zdá se, že tyto recepty byly v prvé řadě lékařské a ne medicinské.
https://www.soaphoria.cz/cs/blog/22_historie-mydla.html
Mýdlo bylo podle staré římské legendy pojmenováno podle hory Sapo, kde se obětovala zvěř. Déšť smyl směs živočišného oleje a popela ze spáleného dřeva do jílovité hlíny podél Tiberu. Ženy zjistily, že tato „obohacená“ hlína zanechala jejich šaty čistší bez velké námahy.
Ve 2. století n. l. doktor Galenos propagoval používání mýdle k očišťování. Během tzv. „temného věku“ se však mýdlo přestalo používat a v Evropě se znovu objevilo teprve ve středověku.
Zdroj: Sedmdesát velkých vynálezů starověku (uspořádal B. M. Fagan), Nakladatelství SlovArt, 2005, str. 87
Jak by bylo v klukovském světě krásně, kdyby existovaly neumazatelné kalhoty.
Jak to ale dělá takový leknín, že jsou jeho listy stále čisté a žádná špína se na nich neuchytí?
To zaujalo vědce a rozhodli se toto tajemství přírodě ukrást.
Pod mikroskopem zjistili, že povrch leknínových listů je tvořen malinkatými hrbolky. Když na list spadne bláto, či jiná nečistota, hrbolky zabrání, aby se špína dostala až k listu a přichytila se tam. Kdykoliv se na list dostane voda, špínu krásně spláchne.
Poté již stačilo jen vyvinout látku, která by obsahovala mikroskopické částečky (malinké hrbolky), které by se na povrchu látky přichytily a zdrsnily ji.
Kalhoty z takto upravené textilie stačí před návratem domů polít vodou a hned jsou zase čisté!
Zdroj: NC textilu v obci Lažiště, interaktivní zastavení, autoři pracovníci Textilní fakulty, TU Liberec
Ke stažení: Obrázky pro vizuální složku digitálního příběhu o historii mýdla.
Ke stažení: Obrázky pro vizuální složku digitálního příběhu o inteligentním textilu.