Ke stažení: Článek o historii praní.
Starověké mezopotamské recepty na mýdlo vyráběné ze zvířecího tuku a zásad jsou známy asi od roku 2000 př. n.l. ale zdá se, že tyto recepty byly v prvé řadě lékařské a ne medicinské.
https://www.soaphoria.cz/cs/blog/22_historie-mydla.html
Mýdlo bylo podle staré římské legendy pojmenováno podle hory Sapo, kde se obětovala zvěř. Déšť smyl směs živočišného oleje a popela ze spáleného dřeva do jílovité hlíny podél Tiberu. Ženy zjistily, že tato „obohacená“ hlína zanechala jejich šaty čistší bez velké námahy.
Ve 2. století n. l. doktor Galenos propagoval používání mýdle k očišťování. Během tzv. „temného věku“ se však mýdlo přestalo používat a v Evropě se znovu objevilo teprve ve středověku.
Zdroj: Sedmdesát velkých vynálezů starověku (uspořádal B. M. Fagan), Nakladatelství SlovArt, 2005, str. 87
Ke stažení: Obrázky pro vizuální složku digitálního příběhu o historii mýdla.
Záchrana - verze A:
Ve městečku pod horou Sapo se rozhořel spor mezi dvěma prádelnami. Lucius, majitel velké prádelny s mnoha zaměstnanci, osočil Tiberia, že podvádí. Má polovinu pradlen a přitom zvládnou stejně prádla jako on a dokonce je mnohem čistší.
Vyšetřením obvinění byl pověřen proslulý prokurátor Fabius.
Fabius poslal své špehy, aby sledovali pradleny obou firem, co a jak dělají.
„No v podstatě se v ničem neliší“, hlásil Fabiovi pomocník Marcus. Obě skupiny nosí prádlo k řece Tibeře, ale každá jinam. Luciovi zaměstnankyně sem blíž proti proudu a Tiberiovi nesmyslně dál po proudu až přímo pod Sapo. Ale prádlo stihnou stejně a je fakt čistší.
Fabiovi intuice říkala, že zaslechl něco, co bylo významné, ale nevěděl co. A čas se krátil. Druhý den musel před radními města obžalovat Tiberia, za což byla ztráta podniku, nebo ho osvobodit. A Tiberius stále vinu odmítal, ale neuměl, či nechtěl prozradit v čem spočívá jeho tajemství úspěchu.
Nedalo se nic dělat Fabius musel do terénu sám. Už se šeřilo, a právě se od řeky vracely obě skupiny pradlen. Luciovi pradleny se únavou sotva motaly, kdežto Tiberiovi si zpívaly a byť se pod nákladem prádla prohýbaly (byl jich sotva poloviční počet), měly vše krásně vyprané.
Na otázku proč, jen odpovídaly, že se jim na tom vzdáleném místě pere prádlo mnohem snáz.
„Klíčem k odhalení tedy musí být něco, co je skryto na tom místě“, řekl si v duchu prokurátor, ale byl velmi nešťastný, protože neměl ani ponětí co. Ze zoufalství si aspoň nechal od podřízených přinést amfory s vodou z řeky z obou míst a zavřel se na celou noc do své laboratoře a nikdo ho nesměl rušit.
Už od rána byla Agora plná lidí. Jedni se těšili na trest, jiní na osvobození Tiberia, zbytek na to, jak prokurátor Fabius věc rozlouskne.
Když nastala příslušná hodina, radní města se usadili ve svých křeslech a všichni čekali. Bylo slyšet nervózní šuškání mezi diváky. Protože jediný, kdo tam chyběl, byl právě prokurátor Fabius a jeho pomocníci.
Náhle se ulicí řítil koňský povoz řízený Fabiem. „Mám to!“ volal ještě z dálky. Seskočil z vozu a v rukách nesl nádobu plnou bláta. Za ním klopýtali jeho pomocníci každý s jedním škopkem se špinavým prádlem.
Fabius nabral lopatku bláta a hodil ho do jednoho ze škopků a do obou přilili vodu. Lidé si začali ťukat na čelo. Kdo to kdy viděl, aby se prádlo čistilo od špíny použitím bláta!
Mezitím co prokurátorovi pomocníci usilovně drhli a máchali špinavé košile, začal Fabius vyprávět: „Jediný rozdíl, který jsme zaznamenali, byl v tom, že firmy perou prádlo na jiných místech řeky. A toto je bláto, které stéká z hory Sapo do vody právě tam, kde Tiberiovi pradleny perou prádlo. A pak už jen ukázal na prádlo vyprané ve škopku s blátem a všichni viděli, že je dokonale bílé, kdežto pomocník peroucí oděv ve škopku bez bláta ještě nebyl ani z poloviny s prací hotov.
Tiberius byl osvobozen.
Později učenci z místní univerzity zjistili, že tuk z obětiště na hoře Sapo se mísí s popelem a stéká dolů k řece, kde se mísí s jílem. Tak vzniká mýdlo a recepturu předali řemeslníkům. Od té doby se pracím prostředkům říká saponáty.§
Zkrácená verze podle ChatGPT
Ve městečku pod horou Sapo vypukl spor mezi dvěma prádelnami. Lucius, majitel větší prádelny, obvinil menší prádelnu Tiberia z podvodu, protože jeho zaměstnanci, ač jich bylo méně, vyprali stejně prádla a navíc čistěji.
Vyšetřování převzal prokurátor Fabius, který vyslal špehy, aby sledovali oba tábory. "Obě skupiny perou v řece Tibera, ale Luciovi pradleny blíže proti proudu a Tiberiovi až pod horou Sapo. A opravdu, jejich prádlo je čistší," hlásil Marcus, Fabiův pomocník. Fabius cítil, že něco podstatného přehlédl, a musel rychle najít odpověď.
Když Fabius navštívil místa praní, všiml si, že Tiberiovy pradleny, přestože mají náročnější trasu, si zpívají a mají krásně vyprané prádlo. Vysvětlily, že na jejich vzdáleném místě se prádlo pere snáze. Fabius se rozhodl nechat přinést vodu z obou míst a zkoumat ji přes noc.
Následujícího dne na agora čekali radní i dav na výsledek. Fabius přijel s amforou plnou bláta. "Mám to!" volal. Pomocníci drhli prádlo v škopcích a Fabius vysvětlil: "Bláto stékající z hory Sapo obsahuje látku, která usnadňuje praní." Prádlo vyprané s blátem bylo oslnivě bílé, zatímco prádlo bez něj zůstalo špinavé. Tiberius byl osvobozen.
Později učenci zjistili, že bláto obsahuje přirozené mýdlo z tuku a popela z hory Sapo, což se stalo základem pro výrobu saponátů.
Záchrana verze B:
Víte, jak jsem přišlo na svět? To je dlouhá, a hlavně stará historie.
Říká se, že recept na mou výrobu ze zvířecího tuku a zásad znali už ve staré Mezopotámii asi kolem roku 2000 před naším letopočtem. Ale prý mě používali zejména na lékařské a na medicinské účely.
Ale já mám mnohem radši tu pověst ze starého Říma, už proto, že mě obecně lidé nazývají Saponátem podle hory Sapo, kde jsem se údajně narodilo.
Jedna část mého rodu trochu zapáchá, je jím tuk, který se vyškvařil ze zvířat, která spalovali Římané na obětišti pro své Bohy. To se nacházelo právě na této hoře. A jak tuk zvířat stékal po hoře dolů, spojil se se zbytky popela z obětiště do mazlavé hmoty.
Ale to by nebylo všechno. Rodiče mi vyprávěli, že mé úžasné schopnosti rozpouštět mastnotu a špínu jsem málem propáslo.
Když je déšť málem spláchl, na poslední chvíli je potkala jílovitá hlína na břehu řeky Tibery. A teprve v této formě jsem schopno měnit elektrický náboj na povrchu mastnoty a tím ji voda emulguje (rozebere na drobné částečky rozptýlí ve vodě), a tak se z prádla následně snadno vymyje.