Tak jako série fotek promítaná v dřevěné krabičce s otvory i místní dědictví může být představeno z různých perspektiv.

Conscious Culture and Management - Vědomá kultura a řízení firmy, kde jde o to, jaké mezilidské, pracovní a manažerské procesy jsou ve firmě nastaveny. V jakém postavení jsou zaměstnanci, v pozici partnerů (někdy i drží akcie firmy), spolutvůrců úspěchu firmy.
V dnešní době „crony kapitalismu“ manažeři a vedoucí pracovníci mnohdy k zaměstnancům přistupují jako k užitečným kolečkům ve stroji, které lze nahradit jinými. K citrónu, který lze vymačkat a zahodit. Tento manažerský přístup se projevuje již vzpomínaným „trade –off“ myšlením. Platíme vás, tak makejte, a když se neobětujete, tak vás nahradíme.

Tento trade off přístup k zaměstnancům dnes už přestává fungovat a zejména lidé nejsou ochotni obětovat volný čas pro své blízké za přesčasy, či plnění norem.
Ale nejde jen o mladé, základem lidské podstaty je dělat věci rádi, lidé tráví v práci většinu svého aktivního života. Tak proč by se neměli do práce těšit?

To je dnes "mít radost z práce" takový luxus?

Není tím myšlena existence odborů a hájení zájmů zaměstnanců i za cenu nezdaru firmy, ale když lidi práce baví, přicházejí sami s nápady a inovacemi vytvoří konkurenční výhodu oproti konkurenci se stresujícím pracovním prostředím.
Firmy nemusí vynakládat prostředky na motivaci ve formě různých odměn a diplomů, ani není nutné oslavovat splnění plánu. To se dělo za socialismu, dnes EU inovace dotuje a některé firmy od státu dotace na inovace přímo vyžadují.

U nás se tato conscious kultura a manažerské rozhodování v indikátorech sociálního podnikání též objevuje. V tom, jak fungují v sociálním podniku struktury řízení, tak v postavení zaměstnanců, jak se oni podílejí na rozhodování.
Více o silně nesocialistických přístupech k pracovníkům, o motivujícím pracovním prostředí a potřebě mít z práce radost si napíšeme v samostatné kapitole.

A na vrcholu této stavby je Stakeholderovský koncept – integrace všech stakeholderů do conscious tzv. „dodavatelsko-odběratelských vztahů“ jehož schéma Porter nazývá 5 konkurenčních sil v podnikání.
Tím není myšleno všech, kdo se namane, ale skutečně zainteresovaných skupin, kteří vnímají stejné poslání a vyšší cíl a kteří si v rámci win-win jednání mohou vzájemně prospět.

Na druhou stranu jsme svědky opačné situace v rámci „crony kapitalismu“. Mnoha začínajícím firmám se nezdaří udržet se na trhu proto, že nedokážou vybalancovat svoje „cash-flow“.
Nicméně u nás je téměř standardem a základem úspěchu „platit pozdě faktury“. Přitom proč nemůže úspěšná, fungující firma si dát do svého Etického kodexu, že bude platit faktury dřív? Tak, jak se jí podaří dokumenty administrovat?

K tomuto tématu si v samostatné kapitole ukážeme, jak může tento stakeholderovský koncept a zapojení zainteresovaných skupin fungovat a přitom úspěšně rozvíjet byznys. Fascinující jsou i příklady, kdy tento win-win koncept podpoří vaši konkurenční výhodu i v případě, kdy vedení firmy začne i nátlakovým skupinám přistupovat s otevřenou myslí jako kdyby to byly jejich stakeholdeři.

Případně, když se lidé ptali zakladatele a CEO Southwest Airlanes, Herba Kellehera, jak dokáže po desítky let udržovat tak srdečný vztah s odbory, prý odpověděl: „Prostě jsem se k nim choval, jako by to byly lidské bytosti“.
Zdroj: John Mackey a Raj Sisodia Conscious Capitalism