• NPI online DST
• Úvod
• 3D tisk ve výuce a pro výuku
  • Úvod do 3D tisku na školách
  • 3D tisk na ZŠ
  • 3D tisk na MŠ
  • Potenciál 3D pera pro MŠ
  • 3D pera a KK
  • spirograf
  • Astra
  • Tematicke litmonky
  • Neco pro holky
  • Neco pro kluky
• Podnikatelský záměr - úvod
• Expozice
  • Tvorba expozice úvod
  • Definování atraktivity
  • Námět výstavy
  • Sběr podkladů pro příběhy
  • Tv. digitálních příběhů
  • Interaktivní exp.
• DST a Pitching
  • úvod
  • Skripta pro DST a Pitching
  • DST a PI - II. týden
  • Poradenství
• Promyšlené podnikání
  • Mýty o podnikání
  • 1. týden
  • 2. týden
  • 3. týden
  • 4. týden
  • 5. týden
  • Poradenství
• Conscious Capitalism
  • Nedůvěra v kapitalismus
  • Úvod
  • Co je to Conscious Capitalism?
  • Co je to Vyšší cíl v CC
  • CC a vztah k zamestnanci
  • Lídr v Conscious Byznysu
  • CC a vztah k zákazníkovi
  • CC a vztah k dodavateli
  • CC a vztah k investorovi
  • Čím se liší CC od CSR?
  • Modifikace kapitalismu
  • seminar o Conscious Capitalism
• CC a místní komunita
• Reference
• Blog

Vzdělávací možnosti využití 3D per
(dětské obdoby technologie 3D tisku) v osvojování Klíčových kompetencí.

Využití 3D per při podpoře předčtenářské gramotnosti, kde je vzdělávacím cílem naučit děti porozumění textu, najít významné události / informace, určit děj, zápletku, či charakteristiku postav.

Dalším cílem práce s příběhy je aplikovat tematickou linku z pohádek a příhod - naučit se reagovat správně v podobných životních situacích (kompetence k řešení problémů a sociální  personální kompetence).

Jak může technika 3D per při dosahování tohoto vzdělávacího cíle pomoci?

Současné vzdělávací výzkumy dokazují, že je možné kombinovat výukové strategie a propojovat narativní texty (vyprávění, předčítání pohádek a příběhů), které jsou pro děti mnohem srozumitelnější s  výkladovým (expository) textem, který zase díky své specifické struktuře mnohem lépe umožňuje vyhledat a sumarizovat informace pro jejich přenositelný efekt do reálných situací.

Výtvarnou techniku využívající 3D pera lze efektivně využít skoro ve všech 5 typech struktur informačního textu (příčina-následek, porovnání-kontrast, definice-příklad, problém-řešení, předpoklad-podpora).

Postup, jak propojit příběh (vyprávění) a strukturu výkladového textu.

Pro dosažení pedagogického cíle je možné použít strategii MULTIPASS (Schumaker, Deshler, Alley, Warner and Denton, l984), kde děti při práci s textem procházejí třemi fázemi
1. Nejprve pedagog (rodič) přečte, odvypráví dětem příběh / pohádku.

Následně na první vzorové 3D omalovánce (litmonce) za pomoci dětí vyplní daný úkol.

Např. cílem je podle popisu, co všechno měla holčička v příběhu na sobě, vybarvit její postavičku (vlasy, oblečení, boty) příslušnými barvami.

U těch informací, které si děti nezapamatovaly, zůstanou oblasti litmonky nevyplněné.

2. Poté pedagog (rodič) rozdělí mezi děti (skupiny dětí) jednotlivé postavičky, které se v příběhu objevují, figurují a položí jim specifické otázky, aby si během dalšího čtení všímaly jednotlivých informací, které se ve vyprávění objeví a hledaly na tyto otázky odpovědi.

Např. dostanou děti za úkol podobně jako předtím v ukázce, sledovat jaké barvy se při popisu příslušných postaviček objevili a po skončení pohádky u každé postavičky správně barevně vybarvit příslušné části.

obr. příklad vizualizace informace z narativního textu

Pedagog i ostatní děti na první pohled poznají, jak kdo vyprávěné informace pochopil správně (pokud např. dítě nezachytilo, jakou barvu měla holčiččina blůzka, ponechá oblast nevyplněnou).
Při dalším čtení konkrétní pasáže se soustředí na tuto informaci a obrázek vyplní správně.

Stejnou technikou lze s dětmi získávat z textu další informace, patřící do struktury textu:

a) zápletka a vztahy mezi vybranými charakter (postavami) příběhu

Na výše uvedené šabloně 3D omalovánky např. děti dostanou za úkol vybarvit ty obrázky postaviček, se kterými se hrdinka příběhu setkala.
Pokud holčička na cestě lesem nepotkala kocoura, dítě nechá postavičku zvířete nevyplněnou.

Jaká je zápletka, kdo je s kým ve sporu/ naopak kamarádí a spolupracuje, budou děti znázorňovat tak, že si v šabloně 3D omalovánek vyberou danou dvojici a vybarví je stejnou barvou. Tím, že je litmonková šablona vytištěna z průsvitného plastu, po stažení vyplněné 3D omalovánky z podkladu, bude patrná / viditelná pouze daná dvojice (nevyplněné části šablony lze z obrázku odstřihnout).
Pedagog i ostatní děti na první pohled poznají, jak kdo vyprávěné informace pochopil správně
Jednotlivé správně vybarvené dvojice lze umístit na nástěnku pod sebe a vytvořit pro daný příběh vztahový diagram.

b) identifikace a vizualizace dějových rovin a map příběhu

Litmonková šablona daného příběhu bude obsahovat všechny charaktery/postavy a objekty, se kterými přišli do kontaktu (potkali, použili je, apod.)

Jednotlivé dítě/skupina opět dostane za úkol sledovat děj konkrétní postavy a po vyslechnutí příběhu vybarví v labyrintu tu cestu, kterou daná vybraná postava v rámci děje / příběhu ušla. Každá postavička má jinou cestu. Nejde jen o zvýraznění „zašmodrchané linky / nitě, ale děti budou muset propojit postavu s předměty (jejich vyobrazením), se kterými se v příběhu setkala a vyplnit je. Zbytek labyrintu a objektů zůstane nevyplněný a tím, že je vytištěn z průhledného plastu, tak na fotografii celku či na nástěnce bude vidět jen daná cesta. (obrázek každého úkolu bude jiný).

Pedagog i ostatní děti na první pohled poznají, jak kdo vyprávěné informace pochopil správně

Nevyplněné části šablony lze z obrázku odstřihnout a přeložením všech dějových linií přes sebe a jejich umístěním na nástěnku je možné vytvořit pro daný příběh dějovou mapu příběhu.

3. V případě, že pohádka / příběh sleduje konkrétní výchovný efekt (příčina-následek, porovnání-kontrast, definice-příklad, problém-řešení, předpoklad-podpora) probere pedagog (rodič) s dětmi tematickou linku daného příběhu a na základě efektu přenositelnosti (zobecnění), mohou děti dostat za úkol již sami se rozhodnout podle chování kladného hrdiny v příběhu (tj. správně) a vyplnit / vybarvit danou situaci na nové 3D omalovánce (zpracují testovací litmonku s jinými postavičkami, dějem a konflikty podle postupů, či příkladů, které již použili).

Např. bude cílem vybrat pro danou situaci správné nástroje, správné oblečení do konkrétního počasí, v rámci děje poslat hrdinu na správné místo a ve správném pořadí.

Výuka v obsluze a použití digitálních technologií (bez obavy z digitální demence)

Digitální technologie se používá na přenesení reálného obrázku do digitální podoby a pro transformaci na Litmonku (šablonu (viz obrázek vlevo). Za pomoci počítačového programu se litmonka připraví a vytiskne na 3D tiskárně.

Děti litmonku manuálně za pomoci 3D per vyplní.

Práce na počítači a s digitálními technologiemi není v tomto případě samoúčelná, ale ukáže dětem postupy, jak "zhmotnit své sny".

Využití 3D per při provozování přírodní zahrady.

Jednou z možností, je využití 3D tisku při budování „Bylinkové zahrady“, kde se dětí seznamují s pěstováním bylinek a sběrem a skladováním (sušení) léčivých části těchto rostlin.

Protože určitou část vegetačního období bylinky nekvetou, nejsou pro děti rozeznatelné. Proto by bylo vhodné označit jednotlivé druhy vizuální informační tabulkou s uvedením charakteristických znaků konkrétní byliny.

Plastová cedulka, kterou by si vyrobily 3D perem děti samy, by mohla být užitečným a levným způsobem, jak to řešit.

Pokud děti dostanou předlohu a vysvětlí si, které znaky jsou pro danou rostlinku charakteristické, lépe si je při výrobě vtisknou do paměti a naučí se tak jednotlivé bylinky rozpoznávat..

Bylinková zahrádka – znázornění bylinek podle charakteristických znaků (květy+listy+plody)

obr. Informační tabulka – Heřmánek pravý (vyrobeno 3D perem)

Xylotéka

Pokud je záměrem Mateřské školy umístit do přírodní zahrady sestavu dřevěných špalíků z různých dřevin (xylotéka), aby se děti učily poznávat dřeviny, mohl by být problém, jak dřeviny pro děti označovat, když ještě neumí číst.

Řešením by bylo nechat děti vyrobit jednotlivé určovací znaky stromu (list a plod) 3D perem. Procvičování znalostí by probíhalo tak, že cedulku s plodem a listem by děti vždy přiřadily (nasadily na kolík) k příslušnému dřevu. Pořadí vzorků dřevin by se pravidelně obměňovalo.

Zeleninová zahrádka – znázornění daného druhu zeleniny

Základním problémem většiny pěstování zeleniny ze semínka je, že dokud rostlinky nevyklíčí nelze poznat, kde byla jaká zelenina zasetá.
Proto se k danému řádku zapichuje cedulka s popisem daného druhu zeleniny.

obr. označení místa osetí zeminy semínky

Děti by mohly tento problém řešit opět za použití 3D per, kdy by si v rámci výtvarné činnosti a diskusi o zelenině vymalovaly (vyplnily plastem) cedulky z vyobrazením daného druhu zeleniny, které by pak zapíchly k místu, kam předtím zasely příslušná semínka.

Ptačí kolonie

Ptačí budka slouží k podpoře zahnízdění různých druhů ptáků a budky se odlišují podle velikosti výletového otvoru.

obr. odlišení ptačích budek podle velikosti výletových otvorů

Ve spolupráci se ZŠ, která využívá 3D tiskárny je možné podle pokynů MŠ vytisknout z biodegradovatelného plastu konkrétní budky nebo v polytechnických dílnách nechat vyrobit ptačí budky ze dřeva vždy se správným otvorem podle ptačího druhu.
U každé budky je možné umístit tabulky s vizuálním vyobrazením jednotlivých ptačích druhů, aby mohly děti  pozorovat, zda v budce skutečně hnízdí vybraný ptačí druh.