• NPI online DST
• Úvod
• 3D tisk ve výuce a pro výuku
  • Úvod do 3D tisku na školách
  • 3D tisk na ZŠ
  • 3D tisk na MŠ
  • Potenciál 3D pera pro MŠ
  • 3D pera a KK
  • spirograf
  • Astra
  • Tematicke litmonky
  • Neco pro holky
  • Neco pro kluky
• Podnikatelský záměr - úvod
• Expozice
  • Tvorba expozice úvod
  • Definování atraktivity
  • Námět výstavy
  • Sběr podkladů pro příběhy
  • Tv. digitálních příběhů
  • Interaktivní exp.
• DST a Pitching
  • úvod
  • Skripta pro DST a Pitching
  • DST a PI - II. týden
  • Poradenství
• Promyšlené podnikání
  • Mýty o podnikání
  • 1. týden
  • 2. týden
  • 3. týden
  • 4. týden
  • 5. týden
  • Poradenství
• Conscious Capitalism
  • Nedůvěra v kapitalismus
  • Úvod
  • Co je to Conscious Capitalism?
  • Co je to Vyšší cíl v CC
  • CC a vztah k zamestnanci
  • Lídr v Conscious Byznysu
  • CC a vztah k zákazníkovi
  • CC a vztah k dodavateli
  • CC a vztah k investorovi
  • Čím se liší CC od CSR?
  • Modifikace kapitalismu
  • seminar o Conscious Capitalism
• CC a místní komunita
• Reference
• Blog

ESIF a adaptační propast této sociální inovace

Strukturální fondy EU jsou typickou sociální inovací, ale díky stakeholderovskému konceptu Vědomého kapitalismu by mohly být i efektivní.

Politika EU vůči členským státům a regionům byla postavena na filosofii, která chtěla do života, podnikání a do správy veřejných statků prosadit humanistické ideje a přístupy, jako jsou krása, solidarita, respekt ke kultuře, či životnímu prostředí.

Zkrátka vše, na co v atmosféře ekonomické efektivity a hospodárnosti nejsou peníze, či co se zohledňuje a uplatňuje až nakonec.
K prosazení této politiky se vymyslely Kohesní a Strukturální fondy s jejich principy – doplňkovost, partnerství, programovost, solidarita.

V platebním období 2004-2007 se to v České republice ještě dodržovalo, protože v souladu s teorií o šíření inovace na trhu, používali Strukturální fondy EU nadšenci a vizionáři.

Ale v tom následujícím platebním období (2007 - 2014) se tento duch vytratil. Je to logické, protože v souladu s teorií o pronikání sociální inovace na trh se do předkládání projektů zapojili i pragmatici.

Pro překonání adaptační propasti a pronikání mezi další segmenty zákazníků potřebuje každá inovace (i finanční a sociální ) nějaké praktické argumenty, kterými přesvědčí ty, u kterých nerozhoduje na prvním místě nadšení, či ideje.

A tímto přesvědčivým argumentem bylo, že ve fondech je spousta peněz, které se doslova válí po zemi a stačí je jen sebrat.

I politici si přáli, aby se všechny přidělené finanční prostředky utratily.

Takže místo toho, aby se na původních principech trvalo i u projektů pragmatiků (že do smyslu a účelu projektů musí žadatelé zakomponovat „krásu, solidaritu, respekt ke kultuře, či životnímu prostředí, partnerství), ve jménu čerpání větším počtem zákazníků se vše redukovalo jen na ekonomickou efektivitu a udržitelnost a zákon nejnižší nabídky.

Protože politici nechtěli ztratil i původní segmenty zákazníků – vizionáře (podle podnikatelského zákona: "získej a udrž si kritickou masu zákazníků") „zavřela se jim ústa“ tím, že se pro ně vytvořily samostatné Operační programy, díky kterým mohou dále zkoumat, vytvářet studie, školit a navrhovat nová řešení podle libosti.

Zcela přirozeně došlo k tomu, že budujeme nejlevnější ale nehezké nesolidární, mnohdy nekvalitní hmotné statky a sepisujeme od pragmatické praxe odtržené vize, nápady a teorie na lepší zítřky, jejich životnost končí odevzdání závěrečné monitorovací zprávy.

Formálně plníme horizontální a jiné monitorovací indikátory, ale neřešíme společenské problémy.

Co s tím?

Co takhle použít „nové“ obnovené principy svobodného podnikání a kapitalismu, např. Vědomý kapitalismus.
Vědomý kapitalismus (Conscious capitalism) staví na 4 principech: Vyšší smysl/poslání (Higher purpose), vědomá kultura (Conscious Culture), Uvědomující si Lídr a Stakeholderovský koncept.

Nepřipomíná vám to milí čtenáři něco?

Chystáme se vydat desítky milionů na podporu zaměstnanosti mladých z OP Zaměstnanost, miliardy po podporu podnikání a inovací z OPPIK a OP VVV, ale přitom 70 - 80% zakázek (outsourcing) na projektech z ESIF realizují zaběhnuté či zapouzdřené (spřátelené) firmy podle nejnižší nabídky!

Proč nelze navýšit rozpočet např. u projektu kulturního centra, školy, vědecko-populárního parku, ale i dopravní stavby o skutečně kvalitní a odvážné přípravné práce a studie, aby podpořený projekt opravdu (ne jen formálně) zohledňoval krásu, řešil skutečné potřeby veřejnosti vycházející ze sociologické studie a ze zapojení veřejnosti.

Proč by podpořené projekty nemohly použít odvážné průlomové (edge) inovace – materiály a zařízení, které nejsou ještě plně usazené na trhu a proto nejsou nejlevnější na trhu?

Ne, místo toho projektovou dokumentaci k žádosti si hradí, případně předfinancují sami žadatelé a tudíž opět vyhraje ekonomická rentabilita, takže zakázku dostane ta nejlevnější nabídka a projektová dokumentace je formální, obyčejná a mnohdy i nepřesná.

Podporujeme podnikání, vyhlašujeme výzvy na podporu nových firem, ale přitom by stačilo, kdyby některé subdodávky běžných projektů realizovaly startupy.

Místo toho realizaci subdodávek vyhrávají úspěšné na trhu usazené firmy, které „v tom umí chodit“, protože snadno získají bankovní úvěr a nabídnou nejnižší cenu!

Proč musí mít škola vybavení nejlevnější na trhu, které podle katalogu dodá úspěšná, zaběhnutá firma?

Co to vše propojit?

Nejde o to něco přikázat, nařídit, zkomplikovat projektovou žádost dalšími nařízeními. Stačí vybírat lepší projekty.

Připravuje se zákon o sociálním podnikání.
Nemohly by být bodově podpořeny projektové žádosti, kde předkladatelé deklarují, že v rámci odpovědného zadávání veřejných zakázek poptají sociální firmy, které na nich zaměstnají mladé absolventy a dají jim tím praxi?

A je jedno, o kterou fázi projektu půjde. Zda to budou ty přípravné studie pro absolventy sociologie, kulturní antropologie, environmentálních studií, designéry, konstruktéry a materiálové inženýry.
Inženýring, projektovou dokumentaci a příslušná povolení vyřídí pro žadatele sociální firma zaměstnávající mladé absolventy stavební škol a fakult?

Proč webové stránky o projektu, propagační a informační materiály nemohou dělat startupy, či firmy poskytující praxi mladým grafikům, IT specialistům?

Co brání tomu, aby zakázku na evaluaci projektu získala sociální firma, která na projektu zaměstná absolventy ekonomie?

Podporujeme konkurenceschopnost firem, vyhlašujeme výzvy na podporu nových firem, ale přitom by stačilo, kdyby se bodově zohledňovaly projektové žádosti, které budou pro subdodávky poptávat startupy a které budou jako součást technických řešení obsahovat nějakou inovaci.

A je přece na každém z nás, pokud máme zájem získávat obživu prací financovanou z veřejných zdrojů, jestli se do tohoto mechanismus za těchto podmínek zapojíme, nebo ne.

Ale projekty realizované z daní nás všech budou krásné, inovativní, zohledňující skutečně vyjádřené potřeby veřejnosti.

Přitom za jedny a ty samé peníze pomůžeme řešit společenské problémy mladých lidí, podpoříme vstup na trh startupům a neznámým nadějným inovacím.

A navíc, díky tomu, že jde o projekty realizované z veřejných peněz, tak požadavek publicity zajistí mechanismus na úplné a vyčerpávající reference pro potenciální budoucí zaměstnavatele či uživatele takto ověřených inovací.

Jednotlivé projekty budou sice dražší, ale tím, že budou komplexnější (budou zahrnovat více tematických cílů), nebude jich muset být tolik.