Při sledování vývoje článků o i-Watch, asi o nejznámější wearable neboli „chytré věcičce“, kterou nosíme na svém těle, máme jedinečnou příležitost se na praktickém případě seznámit s procesy vstupu inovace na trh a jakými nástroji získává své zákazníky.
Vývoj pronikání na trh je zajímavý nejen pro zákazníky, kteří zvažují, zda a kdy se už se vyplatí tento revoluční výrobek koupit.
Ale je to zároveň velmi užitečné pro startupy, které zvažují, že by chtěli vyvíjet aplikace pro i-Watch, či produkty konkurenčních firem.
Orientovat se v těchto článcích nám pomůže:
Nejprve trocha teorie
Gardnerova Hype křivka vysvětluje, jak se mění propagace a medializace příslušné inovace.
Nejprve jsou obsahem článků převážně očekávání nadšenců.
Následují články, popisující první syrové zkušenosti, které jsou logicky spojené s vyjevováním potenciálních úskalí. Vznikají tak, jak první nadšenci nový výrobek testují.
Podle množství těchto problémů dochází ke ztrátě iluzí, neboli Stádium deziluze, kdy novináři a různí PR pracovníci zjistí, co všechno se ještě musí vyřešit, aby se výrobek stal standardem pro kritickou masu zákazníků. V tomto okamžiku dochází k propadu frekvence článků zabývajících se touto novou inovaci.
Proč k propadu dochází? Protože už to není pro novináře tak zajímavé a problémy výrobku jsou natolik detailní, že jim buď novináři nerozumí, nebo nechtějí rozumět, protože to nezajímá ani jejich čtenáře. (Mnohem lépe se píše a čte článek o skvělé budoucnosti, která nás s danou novinkou čeká).
Zde nastává kritické období každé inovace, pokud výrobce tyto problémy neodstraní nebo dostatečně efektně nevyvrátí, zavře se za inovací voda.
Tento mediální oddech je ale naopak vhodným polem pro různé technologické startupy, malé firmy, které vytváří různá možná řešení.
Z tohoto kvasu uspějí ta nejlepší, která se stanou standardem.
Potom, když už jsou problémy řešeny, začíná být inovace opět mediálně zajímavá a dochází k mírnému nárůstu článků – Stádium osvěty.
Vzniklé standardy umožňují velkým firmám chrlit tyto modifikované výrobky a současně s existencí servisu jsou atraktivní i pro největší zákaznické segmenty pragmatiků později následované konzervativci.
Samozřejmě celým tímto mediálním humbukem projde jen mizivé procento inovací, které se na trhu skutečně usadí. Většina z nich skončí v Adaptační propasti – viz kapitola Promyšleného podnikání - "segmentace trhu".
Erika Morphy v časopisu Forbes ze dne 3.5. 2015 si rozdělila fáze vstupu i-Watch na trh podobně: na nadšení, zádrhele, standard a klasiku.
A tvrdí, že výrobek přešel přes I. a II. fázi a nyní se rozhoduje, zda uspěje, či dokonce, jestli některé fáze dokáže přeskočit.
Nejsem expert na wearables, ani netestuji i-Watch, či stejný produkt od jiného výrobce, ale osobně si nemyslím, že i-watch odhalil již všechny zádrhele, či omezení.
Velmi zajímavě totiž definoval podmínky úspěchu Stuart Dredge 24. dubna 2015 v časopise the Guardian. V článku „As Apple Watch launches, smartwatch app makers explore new interfaces“ vyjmenovává několik požadavků, které aplikace musí splňovat, aby si zákazníci byli ochotni i-Watch koupit.
Je třeba si uvědomit, že podobně jako televizi si taky nekupujeme, kvůli ní samotné, ale kvůli pořadům, které na ní můžeme sledovat, tak i-watch si kritická masa zákazníků (pragmatici a konzervativci) budou kupovat pro aplikace, které na nich poběží:
Není cílem tohoto příspěvku překládat články do češtiny, ale pokud se podíváte na různá reklamní videa, co všechno i-Watch dokážou, zjistíte, že v tomto momentě tyto výše uvedené zásady rozhodně nectí.
Zdroj: Erika Morphy: Apple s Secret Army Of Watch Evangelists, Forbes 3. května 2015 www.forbes.com/sites/erikamorphy/2015/05/03/apples-secret-army-of-watch-evangelists/?utm_campaign=ForbesTech&utm_source=TWITTER&utm_medium=social&utm_channel=Technology&linkId=13943901" |
Ale zpět k článku, analyzujícímu, kde se právě inovace i-Watch nachází. Co se týče dalších zádrhelů, i-Watch prý nefungují dobře na tetovaném zápěstí, protože inkoust brání zabudovanému senzoru číst srdeční tep. Pokud se toto potvrdí, tak s ohledem na tetovací módu to může být dost velké omezení, protože wearables jsou postaveny na principu snímání našich fyziologických funkcí pro e-Health a selfmanagement v oblasti zdravotní prevence.
Když se podíváme na šance i-Watch uspět u kritické masy zákazníků z perspektivy Adaptační propasti, tak základem úspěchu je, že se inovace nezastaví u nadšenců, ale je nutné, aby si výrobek koupili vizionáři neboli technologičtí evangelisté.
Cílem této skupiny zákazníků je hledat nové aplikace a výhody, resp. problémy, které daná inovace dokáže vyřešit.
Jak jsem vysvětlil ve svém článku o nemožnosti přeskakovat segmenty zákazníků, hlavní důvod je ten, že argumenty nadšenců nejsou pro kritickou masu pragmatiků relevantní, či zajímavé.
Že si jsou marketingoví odborníci Apple tohoto problému vědomí, potvrzuje ve zmíněném článku Erika Morphy, která popisuje momentální aktivity, které Apple při prosazování výrobku na trhu provádí. Věří v marketingovou techniku (Word Of Mouth Marketing)>), tzv. předávání si informace z úst do úst díky osobní zkušenosti.
Chtějí dávat zákazníkům i-Watch na vyzkoušení, ať už proto, že jde o typické řetězové zařízení (aby „chytré hodinky“ fungovaly, musíte mít prvně zakoupený i-Phone nebo i Pad), ale i proto, že přesně podle teorie Adaptační propasti, vizionáři (evangelisté), když si i-Watch vyzkouší, budou je ukazovat svým známým – následnému segmentu pragmatiků a budou přitom používat vlastní osobní zkušenosti -argumenty.
Má to i další efekt – tito vizionáři jim budou v rámci komunikace v Apple Storu zdarma sdělovat své postřehy a nápady, k jakým dalším službách a funkcím je dále možné i Watch využít.
Zároveň se tím Apple chce dopředu vyhnout další potenciální “Atennagate”, kdy si uživatelé i Phone 4 na sociálních sítích stěžovali na přerušení telefonního spojení, když se dotkly obalu antény.